Víkend ve stanu

Tento víkend jsme jeli na další závody v orientační běhu. Tentokrát se vše odehrávalo v Rumcajsově revíru poblíž Jičína.

Arinku zároveň čekala první noc ve stanu a také první delší jízda v přepravce. Musím říct, že týden zvykacích pětiminutových jízd zabral. O víkendu už v přepravce skoro ani nekníkla. Pomohlo také sušené vepřové ucho, které sice "provonělo" celé auto, ale Arinka s ním byla velmi spokojená, žužlala si a zapomněla, že je vlastně v přepravce.

Po postavení stanu hned pochopila, že to bude náš dočasný domov a spokojeně sledovala okolí. Užívala si mazlení od ostatních v kempu a seznamovala se s dalšími pejsky.

V sobotu odpoledne jsme vyrazily na výlet po okolí. Navštívily jsme Rumcajsovu jeskyni a vylezly na kopec s krásnou vyhlídkou na Jičín, Trosky a dokonce jsme díky krásnému počasí viděli i Sněžku!

Večer u stanu na dece jsme si moc užily a dováděli jsme s Arinkou.

Noc ze soboty na neděli zvládla Ari krásně. Nevadilo jí, že má celou dobu vodítko přivázané k přepravce. Zima jí také nebyla, pokud chtěla, mohla si zalézt do přepravky, kde měla pelíšek a deku. Většinou ale stejně spala na podlážce stanu nebo na trávě.

Při odjezdu se jí nechtělo opustit stan ani při jeho balení. Docela koukala, že někam zmizel.

Cestu zpátky domů zvládla ještě lépe. Ani jednou nezakňourala a hezky v kleci odpočívala. Byla to cca. hodinová jízda a udělali jsme jednu zastávku, aby se mohla projít, vyčůrat...

Doma pak zase nadšeně proběhla a zkontrolovala zahradu.

Jinak procházky už zvládáme lépe, kdo čte naše články tak ví, že jsme měli problém s vycházením a naopak s taháním zpátky domů. Pořád se jí na procházky nechce ale je to mnohem lepší pokud na začátku dovádíme a běžíme. Užívá si to a pak když už jsme dál od domu, zase jde krásně :) Cestou zpátku už skoro netáhne a pokud ji na to upozorním, většinou přestane.

Také už méně kouše naše nohy a ruce. Pořád to dělá pokud je rozdováděná, ale jde lépe odvést její pozornost.

Díky, že jste to dočetli až sem!