Týden s Arinkou

09.08.2017

Včera to byl týden, co jsme si přivezli Arinku. Strašně rychle to ubíhá, jen co se probudíme, už se zas stmívá :)

Arinka si na nás rychle zvykla, hlavně na naší zahradu, kde by vydržela celý den sama. Ochutnala už snad úplně všechno, ostružiny, víno, konev, rohožku...

Máme jenom problém s procházkami. Jak už jsem trochu psala v minulém článku. Arinka na ně vůbec nechce chodit. Zahradu a společnost má tak moc ráda, že si vždycky lehne před vrátky a jen horko těžko jde lákat na pamlsky a hračky. Nechce holt přijít o žádnou zábavu doma. Možná je to také proto, že na zahradě a doma může být na volno bez obojku a vodítka, zatímco na procházkách to mít musí. Když už jsme pak dál od domova, jde krásně. Něco jiného je, když nás jde na procházku s Arinkou víc. Na začátku sice také trochu otálí, ale rozběhne se mnohem dříve.

Když se pak z procházky vracíme, běží jako o závod, to se nám už trochu daří odnaučovat. Vždy zastavíme, přivoláme zpátky a pak teprve, až se povolí vodítko, vyrazíme dál.

Pokud je Arinka rozdivočená, často zapomene na hračku a rozběhne se, zaútočí a hryzne do nohy nebo ruky. Chápeme, že je to součástí hry, ale přece jenom jsou ty štěněcí zoubky dost ostré, takže od toho ji odrazujeme.

Jinak je to ale největší mazlík, miláček a miminko naší rodiny. Se všemi je moc ráda mazlí se, nechá se drbat, na starší a naopak malé děti je strašně hodná.

Jsme moc rádi, že jsme se našli zrovna s Arinkou. je strašně chytrá, jako všechny borderky, ale zároveň přítulná, dokáže být sama a je prostě nádherná :)

Protože je to rozená modelka a nejraději bych jí fotila pořád, rozhodli jsme se s ní zkusit podzimní pražskou výstavu. Začínáme trénovat stavění do postoje a pokud se jí zrovna chce chodit, tak i hezkou chůzy u nohy. tak nám držte palce ať to natrénujeme a všechny v listopadu i se sourozenci ohromíme :D.

P. S.: Zkusila jsem fotky vložit mezi text oproti jiným článkům, kde jsou až na konci. Co na to říkáte?